Dozvíte se:
Na co cipralex účinkuje - jak pomáhá při depresi a úzkostných poruchách
Příbalová informace - leták k cipralexu
Možné nežádoucí účinky a vysazování cipralexu

Cipralex - léčba, vysazení, (ne)závislost

Léčba antidepresivy bývá dlouhodobá. Jen samotný nástup účinku trvá několik týdnů. Obvyklá doba prvního užívání bývá jeden rok (nejméně půl roku) – pokud se po vysazení člověk cítí dobře, už se s těmito léky nemusí nikdy setkat. A naopak je dost takových, kteří berou antidepresiva mnoho let až doživotně.

Jestliže anxiolytika (léky proti úzkosti, např. Neurol nebo Lexaurin) si někteří lidé mají ve zvyku "občas zobnout", u antidepresiv takovéto užívání nepřichází v úvahu. Jejich účinkem není okamžitá úleva, v organismu musí po nějakou dobu působit stálá hladina léku, aby se ukázal nějaký účinek. Nepravidelné užívání, svévolné vysazování a měnění si dávek je cestou do pekel – nejen že antidepresiva takto neuleví od deprese či úzkosti, ale výchozí stav se může ještě zhoršit.

Po dlouhodobém užívání se po ukončení léčby běžně vyskytují příznaky z vysazení. Z toho důvodu se Cipralex vždy vysazuje postupným snižováním dávek. Případné příznaky z vysazení zahrnují většinou závratě, nevolnost, úzkost, mravenčení a problémy se spaním; jsou ovšem obvykle mírné a během několika dnů odeznívají. Kdo má trpělivost a snižuje dávku Cipralexu např. po týdnu dělením na stále menší kousky, nemusí abstinenční příznaky pocítit vůbec.

Zatímco léky proti úzkosti, anxiolytika, pouze zmírňují úzkost, ale problém jako takový neléčí, tak SSRI antidepresiva jako je Cipralex se snaží mozek "naučit" lépe hospodařit s chemickými látkami, které se v mozku přirozeně nacházejí. Antidepresiva tak nedodávají tělu žádné látky navíc a proto na ně, na rozdíl od anxiolytik, nevzniká závislost.
Podrobné informace najdete na www.deprese.psychoweb.cz – jak v mozku fungují antidepresiva.